User:MarekZavesky/sandbox

Monitor životních funkcí

Monitor životních funkcí nebo také fyziologický monitor je zařízení sloužící ke sledování zdravotního stavu pacienta. Zařízení se může skládat z jednoho nebo více senzorů, zpracování dat z těchto senzorů, zobrazovacího zařízení. Dále může obsahovat komunikační rozhraní pro zaznamenávání, zpracování, či zobrazování biometrických dat mimo samotný monitor.

Základní části přístroje

1. Senzory

Monitor využívá k snímání stavu pacienta různé senzory. Například senzory pro měření EKG, senzor okysličení krve, senzor pro měření teploty.

2. Obvody pro zpracování dat

Tyto obvody jsou použity pro zpracování signálu ze senzorů. Mají za úkol jednotlivé signály vyhodnotit a převést do formátu vhodného pro uložení a zobrazení na monitoru.

3. Zobrazovací část

Fyziologické údaje jsou průběžně zobrazovány na obrazovce monitoru. Data jsou zobrazována podél časové osy. Dříve se využívaly obrazovky typu CRT dnes jsou využívaný téměř výhradně obrazovky typu LCD. Data jsou zobrazována podél časové osy. Tyto průběhy ze senzorů mohou být doplněny o doplňující informace vypočítané z naměřených dat, mohou být zobrazena maxima, minima, průměrné naměřené hodnoty.  

Popis

První elektronické monitory byly analogové, pro zobrazení osciloskopické obrazovky, kde byl zobrazen jen jediný průběh dat ze senzoru, například pro měření EKG. To znamenalo použití úzce specializovaných zařízení. Pro každý typ měření musel být použit samostatný přístroj, například pro měření krevního tlaku a pro měření EKG. Příchod modernějších, osciloskopových případně CRT, obrazovek umožnil zobrazení více průběhů, příkladem může být zobrazení krevního tlaku a tepu srdce na jedné obrazovce současně. Tyto analogové přístroje zachránili mnoho životů, ale měli také mnoho omezení a špatných vlastností. Oproti dnešním přístrojům měli malou citlivost, velkou citlivost na elektromagnetické rušení, neumožňovali číselné odečítaní naměřených dat a pod.

Dnešní moderní přístroje využívají digitálního zpracování což umožnilo miniaturizaci a přenositelnost zařízení. Digitální zpracování dále umožňuje libovolné výpočty z naměřených dat, například průměr, minimum, maximum, využití různých filtrů pro potlačení vlivu elektromagnetického rušení. K zobrazení dat se používají digitální obrazovky typu LCD, umožňující zobrazený více měřených parametrů spolu s ostatními vypočtenými daty najednou. __VŽDYOBSAH__

Komunikační rozhraní

Některé modely monitorů životních funkcí mají rozhraní pro připojení do sítě. Díky tomu mohou být naměřená data průběžně posílána do centrální monitorovací stanice, například na JIP. Pro obsluhu a sledování několika přístrojů potom stačí jeden člověk. Pomocí přenosných modelů, vybavených bezdrátovým rozhraním a bateriovým napájením, můžeme dosáhnout telemetrie. Takové zařízení nosí pacient u sebe.

Díky digitálnímu monitorování se stále více rozvíjí možnost zahrnout fyziologická data z monitorovacích systémů přímo do elektronických zdravotních záznamů nemocnice. K tomu jsou využívány zdravotnické standardy vyvinuté pro tento účel organizacemi jako např. IEEE nebo HL7. Tyto nově používané metody snižují možnost lidských chyb při vytváření dokumentace a eventuálně mohou snížit i spotřebu papíru. Pomocí automatického vyhodnocení EKG může být do záznamů zahrnuta i diagnóza. Embedded software monitoru zajišťuje správné kódování zpráv podle použitého standardu. Tyto zprávy jsou posílány do hlavní aplikace, která je dekóduje a začleňuje do správných položek pacientů.

Telemedicína

Pomocí bezdrátového připojení na velké vzdálenosti může být zajištěna telemedicína, tedy vzdálená zdravotnická péče.

Další komponenty

Monitor životních funkcí může také obsahovat funkci alarmu, například v podobě slyšitelných zvukových signálů, který upozorní obsluhující personál pokud je splněna určitá podmínka, například pokud určitý sledovaný parametr překročí nastavený limit.

Mobilní přístroje

Zcela nový prostor se otevírá použitím mobilních přenosných přístrojů, v některých případech dokonce implantabilních pod kůži. Takovéto přístroje tvoří tzv. BAN, jejímž centrem je například smartphone vybavený speciální aplikací, která shromažďuje všechna naměřená data.

Funkce

.... Mezi další měřené parametry patří:

Invazivní měření tlaku

Měření tlaku pomocí manžety je možné provádět pouze v určitých časových intervalech. Pokud je nutné měřit krevní tlak souvisle, je nutné provést Katétr pacienta pro invazivní měření tlaku.

Srdeční výdej

Pro toto měření je rovněž nutná katetrizace.

Využití

Nejvíce jsou monitory životních funkcí využívány na operačních sálech pro sledování pacienta během operace a na JIP či ARO pro zajištění stálého dohledu nad pacientem. Dále mohou být využívány pro dlouhodobá měření pacientů pro potřeby vyšetření, tzv. Holterovské systémy. V tomto případě se jedná o zpravidla 24 hodinové, někdy však i 48 či 72 hodinové záznamy, a to jak v nemocničním prostředí, tak u volně se pohybujících osob, kde jsou zejména využívány malé přenosné přístroje.